Výskyt klíšťat
Největší výskyt klíšťat je pozorován v období od března do června, s hlavním vrcholem v květnu, druhý vrchol přichází na podzim a trvá do příchodu prvních mrazů. Obecně se dá říci, že nejlépe klíšťatům svědčí teplé a vlhké prostředí, nejhůře se vypořádávají se suchem. Uprostřed léta, respektive během velmi horkých letních dnů se klíšťata ukrývají a přežívají přisátá na hlodavcích.
Nejtypičtěji se klíště vyskytuje v listnatých a smíšených lesích, na okrajích vodních toků, v parcích, zahradách a neudržovaných pastvinách. Výrazně méně jich najdeme v jehličnatých lesích.
Zásady prevence
Předtím než vyrazíte do přírody, máte již několik let možnost zjistit aktuální aktivitu klíšťat v závislosti na počasí např. na stránkách Ministerstva zdravotnictví nebo Českého hydrometeorologického ústavu. Připojen je vždy i krátký komentář s doporučením. Za jedno z těch hlavních můžeme pokládat např. vyhýbání se rizikovým místům. Měli bychom se tedy vyvarovat míst, ve kterých se dobře drží vlhkost. Mějte tedy děti vždy pod dohledem a snažte se, aby si nehrály ve vysoké trávě. Klíšťata se nevyhýbají ani zahradám včetně těch městských. Proměňte tedy svou zahradu v bezpečnou zónu – udržujte krátký trávník a posekanou trávu nenechávejte dlouho ležet na zemi.
Podstatný pro pobyt v přírodě je také výběr oblečení. Na procházku lesem volte vyšší obuv, kalhoty spíše světlejší barvy a hladké látky. Nohavice vždy raději zastrčte dovnitř bot a noste dlouhé rukávy. Použití vhodného repelentu před každou takovou procházkou by mělo být samozřejmostí. Na trhu je široká škála přípravků - gely na kůži, spreje na kůži nebo na oblečení, náramky atp. Přečtěte si informaci o době účinku a vezměte si repelent do přírody s sebou, abyste mohli aplikaci včas opakovat. Po návratu domů dítě i sebe vždy prohlédněte. Čím dříve totiž klíště najdeme a vytáhneme, tím lépe snížíme riziko přenosu případné infekce. V neposlední řadě zvažte možnost očkování sebe či/i dítěte proti klíšťové encefalitidě. Očkování je v posledních letech prováděno celoročně, tedy bez sezónního omezení, jak tomu bylo v minulosti.
Nejčastější nemoci
Klíšťata přenášejí celou řadu nemocí, nejčastější je lymeská borelióza, infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Borellia. První fáze onemocnění nastává zhruba 2 až 4 týdny po přenosu infekce do těla. Pokud se borelióza projeví, pak mohou být příznaky různorodé.
Velmi typickým časným příznakem, který je přítomen až v 80 % případů a který nemocného na problém upozorní, je skvrna na kůži v místě přisátí klíštěte (nebo i jinde na těle). Skvrna se objevuje zpravidla s několikadenním odstupem od přisátí a je charakteristická červenými okraji a bílým středem, může připomínat terč.
Další nemocí je klíšťová encefalitida, infekční virové onemocnění, které napadá nervový systém. V první fázi jde o chřipkové příznaky, které imunitní systém většinou zvládne. Pokud ne, nastává druhá, akutní fáze doprovázená silnými bolestmi hlavy, zvracením, světloplachostí, třesy, závratěmi, vysokou horečkou…U dětí bývá průběh mírnější, u dospělých a starších osob hrozí komplikace včetně komplikací neurologických.
Letos se hovoří o nové nemoci, kterou způsobuje bakterie Borrelia miyamotoi. Na rozdíl od lymeské boreliózy, kterou způsobují jiné druhy borrelií, se projevuje již 2.–9. den po přisátí klíštěte bolestmi hlavy a horečkou, která se může opakovaně vracet. Žádný typický flek se při ní netvoří.
Jak klíště vytáhnout
I přes veškerá preventivní opatření se může stát, že si klíště zvenku přinesete. V tom případě je třeba, co nejrychleji zajistit jeho odstranění. Je totiž stále šance, že se klíště ještě nestihlo přisát. Zakousnutí mu často trvá přibližně 6-8 hodin.
Postupů, jak klíště vytáhnout, najdete nejen na internetu nespočet. Jeden z těch osvědčených začíná určitě dezinfekcí místa přisátého klíštěte. Na klíště bychom neměli sahat rukama – ideální je použití jednorázových rukavic. Pomocí navlhčené textilie (žínka, ručník, případně vatová tyčinka) pohybem ze strany na stranu, tedy vikláním docílíme toho, že se klíště po 2-3 minutách uvolní. Lze použít také speciální pinzetu nebo kartu na klíšťata či mrazící sprej.
Klíštětem bychom neměli točit, aby při pokusu o otáčení nedošlo k odtržení jeho přední části. Ta by pak mohla zůstat v kůži a způsobit dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět. Po odstranění klíštěte je třeba místo opět vydezinfikovat. Odstraněné klíště pak zabalíme do kousku papírového kapesníku a spláchneme do záchodu.
V případě, že bychom chtěli zjistit, zda bylo infikované, odešleme ho ke speciálnímu laboratornímu vyšetření v igelitovém sáčku. Pokud se nedaří klíště odstranit, je doporučováno vyhledat lékařskou pomoc. Je dobré si poznamenat datum odstranění klíštěte a několik následujících týdnů věnovat větší pozornost svému zdravotnímu stavu. Pokud by se objevily byť jen chřipkové příznaky, je vhodná konzultace s praktickým lékařem.
